Maturita z angličtiny se skládá ze tří částí – písemná práce (sloh), ústní zkouška a didaktický test. V tomto článku se dopodrobna podíváme na didaktický test. Řekneme si, jak vypadá a jak se na něj co nejlépe připravit.
Z čeho se didaktický test z angličtiny skládá?
Didakťák se skládá ze dvou celků – z poslechu a čtení. Poslech se dále dělí na 4 části a trvá přibližně 40 minut. Čtení se dělí na 5 částí, na které máte dohromady 70 minut.
Jak se připravit na poslech
Nejdříve si vyzkoušejte poslech nebo celý didakťák z předchozích let. Bude to pro vás takový odrazový můstek – všechny testy najdete na stránkách CERMATu.
Pokud zjistíte, že to není úplně ono, poslechu nerozumíte, je pro vás složitý, tak si zkuste pouštět poslechy jednodušší úrovně. Maturita je na úrovni B1 Intermediate, takže si najděte třeba A2 Pre-Intermediate.
Poslechy najdete například na stránkách Ello.org a pokud by vás zajímalo toto téma blíže, věnovala jsem mu samostatný článek.
K poslechům určitě dělejte i úkoly, ať si ověříte, že jim skutečně rozumíte a nejde jen o váš pocit. Postupně se bezpochyby vypracujete na maturitní úroveň.
Kromě zjednodušených poslechů bych vám ještě doporučila Cambridge zkoušky, kde maturitní úrovni odpovídá zkouška PET a o úroveň nižší je KEY.
Prozradím ti, jaká gramatika se v didakťáku objevuje nejvíce. Udělala jsem statistiku ze všech testů od roku 2016, a ty si ji teď můžeš stáhnout zdarma.
Didaktický test – poslech první část
V první části poslechu budete mít 4 otázky a ke každé otázce 4 možné odpovědi ve formě obrázků. Vaším úkolem je na základě nahrávky (obvykle dlouhé přibližně minutu) vybrat správnou odpověď.
Obecně v celé poslechové části platí, že se každý poslech pouští dvakrát. Určitě bych vám doporučila poslouchat obě přehrání až do konce.
Zejména to platí v této první části, protože se zmiňují všechny 4 možnosti. Nenechte se tedy zlákat tím, že zaškrtnete první možnost, co uslyšíte. Poslechněte si nahrávku celou, správná možnost se častokrát objeví až na konci.
3 tipy pro zvládnutí poslechu
- Zkuste při prvním poslechu pouze zjišťovat, o čem je, a odpověď hledat až při druhém přehrání.
- Další možností je při prvním přehrání odhadnout správnou odpověď a v druhém si ji potvrdit.
- Ověřenou taktikou je vyškrtávání nesprávných odpovědí. Pokud tedy uslyšíte, že například A to určitě není, tak ho vyškrtněte. Rozhodování u dalších možností bude poté jednodušší.
Didaktický test – poslech druhá část
V druhé části vás čeká jeden dlouhý poslech. Většinou jde o rozhovor, který trvá přibližně dvě a třičtvrtě minuty. Vaším úkolem je tentokrát rozhodnout o tom, zda jsou uvedené věty pravdivé nebo nepravdivé.
Před samotným poslechem dostanete 40 vteřin na přečtení otázek, což byste rozhodně měli využít. Pokud tak neučiníte, nebudete vědět, co máte vlastně hledat a v poslechu se ztratíte.
Když si nebudete ani po druhém přehrání jistí žádnou odpovědí, tipněte si. Na rozdíl od jiných testů se tu za chybnou odpověď body neodečítají a máte 50% šanci na to, že se trefíte.
Věty jsou v této části uvedené tak, jak jdou za sebou v poslechu. Pokud tedy zaslechnete něco, co se týká věty 9, už je jasné, že nemusíte hledat nic, co by se týkalo věty 6.
V prvním poslechu si zase zkuste odhadnout, která věta je pravdivá a v druhém přehrání si to ověřte. Případně poprvé jen poslouchejte, o čem poslech je, a při druhém přehrání zaškrtávejte odpovědi.
Didaktický test – poslech třetí část
Třetí část bývá největším kamenem úrazu. Uslyšíte zde jeden dlouhý poslech, co má obvykle dvě a půl minuty. Vaším úkolem je podle něj doplňovat slova nebo čísla. Zaprvé tedy musíte slovům dobře rozumět a ještě vědět, jak je správně napsat.
Vždy se opakuje otázka na velké číslo (např. letopočet nebo datum) a určitě se setkáte i se spellingem, takže si nezapomeňte zopakovat abecedu a čísla.
Těžko se v této části radí, jak si cvičení ulehčit, protože odpovědi musíte jednoduše slyšet. Zbývá jedině trénovat, trénovat, a ještě jednou trénovat.
Didaktický test – poslech čtvrtá část
Čtvrtá část poslechu vypadá v podstatě stejně jako ta první. Vaším úkolem je opět u 4 otázek vybrat správnou odpověď ze 4 možností. Rozdíl je pouze v tom, že možnosti jsou psané, nejsou to obrázky.
Platí tu tím pádem i stejné tipy – nejdříve poslouchejte, o čem nahrávka je, až potom si své myšlenky potvrzujte a poslouchejte obě přehrání až do konce. Budou opět zmíněny všechny 4 možnosti.
Jak se připravit na čtení
Opět je třeba se od něčeho odrazit. Udělejte si jeden didaktický test, ať zjistíte, co vám dělá problém, kde trávíte nejvíce času, co by šlo udělat rychleji a podobně. A potom se můžete zlepšit.
Pokud se nebudete chytat, je třeba na čtení zapracovat. Začněte něčím jednodušším a postupně se vypracujte na maturitní úroveň. Jak už jsem psala výše, tak maturita je B1. Zkuste tedy nejdříve texty na úrovni A2. Čtení a jak se v něm zlepšovat jsem se věnovala v samostatném článku. K článkům si dělejte i všechny úkoly. Trénujete tak nejen čtení samotné, ale zároveň i typy úloh z didaktického testu.
Další možností jsou testy z cambridgeských zkoušek Key (A2) nebo PET (B1). Kdybyste si to chtěli okořenit, vyzkoušejte i o úroveň vyšší FCE. Maturitní test vám pak přijde jako hračka.
Ukážu ti, co se vyplatí se k didakťáku učit. Udělala jsem statistiku nejčastější gramatiky ze všech testů od roku 2016, a ty si ji teď můžeš stáhnout zdarma.
Didaktický test – čtení první část
V první části čtení (respektive páté části celého testu) na vás čeká pět krátkých textů a k nim otázky a možnosti ABCD. Nejdříve si přečtěte otázku s možnostmi a až poté se vracejte do textu.
Pokud si budete číst nejdříve text, ztratíte spoustu času. Povede to totiž k tomu, že si přečtěte otázku a půjdete znovu hledat řešení – budete číst stejnou věc dvakrát i víckrát.
Taktika, která tu funguje, je vyškrtávání odpovědí, u kterých si jste jistí, že nejsou správné. Uvolníte si mozkovou kapacitu a budete mít na rozhodování třeba už jen dvě možnosti.
Mým dalším doporučením je podtrhávání všech informací, které podporují vaši vybranou odpověď nebo jiné naopak vylučují. Utvrdíte se tak ve správnosti jedné z možností. Stejnou techniku můžete využít v celém čtení.
Didaktický test – čtení druhá část
V druhé části čtení vás čeká jeden dlouhý text a vaším úkolem je vybírat mezi pravdou a nepravdou. Většinou tu bývají letáky na brigády, výstavy, různé akce a podobně.
Otázky jsou stejně jako u poslechu řazené tak, jak jsou uvedené v textu. Pokud tedy narazíte na něco spojeného s otázkou 36, tak víte, že informace k otázce 32 budou výše.
Didaktický test – čtení třetí část
V sedmé části testu (třetí části čtení) se nachází jeden dlouhý text a k němu otázky s výběrem možností ABCD. V tomto případě platí, co otázka, to odstavec.
Vždy si nejdříve přečtěte otázku a její možnosti a odpověď hledejte v daném odstavci. Text nemusíte číst dopodrobna, stačí ho skenovat a hledat v něm podstatné informace, které potřebujete k výběru správné odpovědi.
Didaktický test – čtení čtvrtá část
Tato část testu bývá poměrně složitá, respektive časově náročná. Je tu vždy pět lidí s popisem jejich požadavků a k tomu sedm nabídek (například bytů, zájezdů, produktů a podobně). Ze zadání tak vyplývá, že dvě odpovědi budou navíc a nepoužijete je vůbec.
Kámen úrazu je v této části postup, který většina lidí využívá. Přečtou si člověka, k tomu všechny odpovědi a vybírají. Další člověk a zase všechny odpovědi. Takový postup je extrémně neefektivní, strávíte tu hromadu času a nezbyde vám tak čas na zbytek.
Proto si musíte najít systém pro urychlení. Někomu pomůže podtrhávání důležitých informací u lidí a potom informace u věcí a následně si je spojí.
Někdo si informace vypisuje pod texty – odevzdává se jen záznamový arch, takže to není problém. Vypíše si tedy informace v bodech, aby byly kratší a jednodušší. Případně si někteří studenti tvoří tabulku.
Vyzkoušejte několik testů a využijte různé postupy. Zjistíte tak, co vám vyhovuje a ušetří nejvíce času. Protože o čas tu jde především.
Didaktický test – čtení pátá část
V poslední části na vás čeká gramatika. Je tu jeden dlouhý text a v něm vynechaná slova nebo fráze. Do vynechaných míst vybíráte jednu ze tří možností.
Když v této části nebudete schopni říct důvod, proč by tam měla jedna z možností být, vyberte to, co se vám prostě líbí. Většinou totiž máme fráze nebo slova, co se k sobě hodí, naposlouchaná a automaticky nám naskočí.
Podrobně se poslední části testu věnuji ještě dále v článku.
Jak se připravit na gramatiku v didakťáku
Velice často se na mě studenti obrací s dotazy ohledně poslední části didakťáku, která se věnuje gramatice. Abych jim dokázala co nejlépe poradit, tak jsem si vzala všechny testy dostupné na stránkách CERMATu (do roku 2020) a několikrát si prošla právě tu poslední část.
Cílem bylo vytvořit statistiku toho, co se v gramatice objevuje nejčastěji a na co si rozhodně tím pádem dávat pozor:
- vztažná zájmena
- modální slovesa
- časové předložky
Na všechny útvary (nebo jak tomu říkat?) se teď podíváme blíže.
Vztažná zájmena
Vztažná zájmena jako spojky uprostřed souvětí se v gramatice objevily nejčastěji, a to v 7 z 10 testů. Vaším úkolem bylo vybírat mezi which, who, that, how, where, when a podobně.
V některých případech si vystačíte s významem:
- Where = kde
- When = kdy
- Why = proč
- Whose = jehož, jejíž, jejichž
- How = jak
Komplikace ale může nastat při výběru mezi which, who a that, kde si překladem nepomůžete. Všechno se dá přeložit jako „který, která, které“.
- Which – zvířata a věci
- Who – lidé
- That – obojí
Chyták pro that je však v tom, že ho lze použít jen v určujících vztažných větách. Určující vztažné věty nelze se souvětí vynechat, protože bychom nevěděli, o čem se bavíme.
The man that I met yesterday is a police officer.
Terry Brooks, who wrote The Shannara Chronicles, is a famous fantasy author.
První věta je určující a můžu tam použít that. Druhá je však neurčující (můžu ji ze souvětí vynechat) a tam musíme dát who.
Modální slovesa
Stejně jako vztažná zájmena se i modální slovesa objevily v 7 z 10 testů. V některých případech byl klíčový význam:
- Can = moci, umět
- Could = mohl by, minulý čas od can
- May = moci, smět
- Might = mohl by, směl by
- Must = muset
- Should = měl bys
- Would = by
V dalších jste vybírali, zda do kontextu zapadá opis nebo modální slovesa samotné. Důležité je vědět, že po modálním slovesu následuje vždy rovnou sloveso bez to a koncovky ing.
She can do whatever she wants.
We shouldn’t go there.
Could you help me, please?
Pro opisy zase platí, že po nich následuje to a sloveso.
I have to finish it soon.
He is not supposed to be here.
Were you able to get in touch with him?
Časové předložky
V 6 z 10 testů jsem narazila na časové předložky. Vaším úkolem bylo vybírat mezi in, on nebo at a občas přidali jinou jako chyták (například for, to nebo from). Vyzrát na ně je ale jednoduché, protože mají pravidla:
In se používá pro největší časové úseky nad 24 hodin (staletí, dekády, roky, měsíce). On se používá pro přesně 24 hodin (dny, data). A at pro nejmenší časové úseky pod 24 hodin (přesné hodiny a části dne).
Aby se nám to nekomplikovalo, tak je tu ještě samozřejmě pár výjimek:
- In the morning
- In the afternoon
- In the evening
- At the weekend
- At Christmas
- At Easter
Pokud vás zajímá podrobnější vysvětlení, věnovala jsem předložkám celý samostatný článek.
Although, despite, in spite of a however
Z celkových 150 otázek se v testech objevily 20x spojky a jedním z nejčastějších problémů je správně určit rozdíl mezi Although, Despite, In spite of a However. Mají totiž podobný význam a používají se vždy na začátku věty, ale po každé následuje něco jiného.
- In spite OF = navzdory, i přes
- Despite = navzdory, i přes
- Although = ačkoliv, i když
- However = však, ale
In spite se vždy pojí s „of“ a poté podstatným jménem nebo ingovým tvarem slovesa.
In spite of the heavy rain, we went to the park.
Despite se používá úplně stejně, následuje po něm také podstatné jméno nebo sloveso s -ing, ale nespojuje se s „of“.
Despite the heavy rain, we went to the park.
Although mi uvozuje vedlejší větu. Následuje po něm vždy celé souvětí.
Although it was raining, we went to the park.
A nakonec However se používá na začátku jednoduchých vět. Nebude po něm souvětí.
It was raining. However, we went to the park.
Say, tell, talk a speak
U podobných významů ještě zůstaneme. V 5 z 10 testů se objevil výběr mezi say, tell, talk a speak (v jednom případě přibylo call).
Nejčastější je ale výběr mezi say a tell, kde je rozdíl nejmenší. Obě slova lze přeložit jako „říct“. Po say následuje, co říkáte. V případě tell nejdřív uvedeme, komu to říkáme.
He said that he wouldn’t come.
He told me that he wouldn’t come.
Say lze také použít ve tvaru, kde následuje, komu to říkáte, ale v takovém případě se pojí s předložkou „to“.
He said to me that he wouldn’t come.
Talk se používá ve smyslu konverzace, kde spolu mluví více lidí.
Speak se také používá v kontextu mluvení, ale ve smyslu monologu, kdy jeden mluví a ostatní spíše poslouchají. Dále lze speak použít, když říkáme, jak kdo mluví – mluví pomalu, rychle, anglicky, česky.
Other, another a others
Výběr mezi other, another a others se objevil ve 4 z 10 testů a pro mě to bylo celkem překvapivé. Na pochopení však nejde o nic složitého.
- Other – podstatná jména v množném čísle
- Another – podstatná jména v jednotném čísle
- Others – samostatně
Po other a another vždy následuje podstatné jméno. V případě other je to v množném čísle. Po another je to jednotné číslo podstatného jména. Others naopak stojí samostatně a nahrazuje mi podstatné jméno. Je to totiž zájmeno.
Many other things
Another thing
I haven’s seen the others.
Ostatní
V testech se 16x objevily verb patterns (volně řečeno slovesné vzorce), tedy jak se jedno sloveso pojí s druhým.
Tady bych vypíchla, že u 4 z 10 testů šlo o sloveso decide a want. V obou případech se další sloveso připojí pomocí předložky „to“ a u want může před to přijít ještě předmět. Jiné případy se již neopakovaly.
He decided to leave his job.
I want to go on vacation.
She wants me to help her.
Celkem 12x jsem narazila na různou formu určování množství. Rozdíl mezi some, any, no, a lot, much, many, none a podobně. Nic se však pravidelně neopakovalo, takže mohu doporučit jedině prostudovat tématiku obecně. Podívejte se třeba na video, kde jsem se určování množství věnovala.
Nebyla by to angličtina, aby se v testu neobjevily časy. Z hlediska složitosti ale končily u předpřítomného. Nemusíte tak mít strach z předbudoucích ani předminulých.
V 21 případech ze 150 otázek bylo nutné znát alespoň přibližný význam věty nebo překlad nabízených odpovědí a nic se neopakovalo. Dobrou zprávou ale je, že jsem na tento typ otázky narazila dvakrát maximálně třikrát v jednom testu.
A jako poslední jsem vybrala různé fráze. Ty se objevily celkově 20x a 3x z toho šlo o interested in, 2x pay attention to a 2x worry about. Nejčastěji jste měli vybrat předložku, která po slovu následuje.
Samozřejmě se v testech objevovaly i další jevy, jako například členy, trpný rod, podmínkové věty nebo used to, ale jejich četnost už nebyla tak vysoká.
Závěrečné shrnutí a doporučení
Didaktický test z angličtiny je velkým strašákem mnoha studentů. Doufám, že po přečtení tohoto článku už to u vás neplatí.
Základem je seznámit se strukturou, částmi a typy otázek a naučit se pracovat s časem.
Opakování je matka moudrosti, a proto nejefektivnější přípravou je procházet testy z minulých let. Dělat je přesně tak jako na samotné zkoušce i se stopováním času.
Prozradím ti, jaká gramatika se v didakťáku objevuje nejvíce. Udělala jsem statistiku ze všech testů od roku 2016, a ty si ji teď můžeš stáhnout zdarma.
