Share on facebook
Share on twitter
Share on linkedin
Share on whatsapp
Share on email
Share on print

Anglická gramatika – co nás učí ve škole a co doopravdy potřebujeme

Share on facebook
Share on twitter
Share on linkedin
Share on whatsapp
Share on email
Share on print

Říkali jste si někdy, jestli všechny ty věci, co se učíte, k něčemu jsou a jestli je vůbec někdy použijete?

Stejně jako u jiných předmětů a odvětví i v angličtině jsou věci, které se používají častěji než ostatní. Pojďte se se mnou podívat, co já ve skutečnosti opravdu v mluvené řeči používám a co se hodí umět spíše v psané formě.

Jak jistě víte, angličtina má nespočet různých časů, v mluvené řeči jsem si ale vždy vystačila se 4 základními.

Přítomný čas prostý

Pokud by bylo nejhůř vystačili byste si jen s tímto časem, ani vy ani člověk, se kterým byste mluvili, by ale netušil, o jakém bodu v čase se bavíte.
Přítomný čas prostý je a bude základním stavebním kamenem angličtiny, který se (pokud vím) vždy učí jako první, protože je nejjednodušší a nejčastěji používaný.

Minulý čas prostý

Většinou, když s někým mluvíte, bavíte se o tom, co se vám přihodilo v práci, kde jste byli na dovolené nebo co jste dělali o víkendu. V takových případech se hodí minulý čas prostý.

Ten už je trošičku zrádnější, protože musíte rozlišovat mezi pravidelnými a nepravidelnými slovesy, pouze ale v kladných větách.

Budoucnost pomocí will

Dalším nejčastějším tématem v konverzaci jsou naše plány do budoucna, ať už kariérní, rodinné nebo třeba na dovolenou. Mnozí mohou namítnout, že pro plány do budoucna se v angličtině používá to be going to, já ale tvrdím, že je to zbytečně dlouhé, složitější na naučení a hůře se vám bude při konverzaci sestavovat věta.

Úplně v klidu si vystačíte s will, které je mnohem jednodušší.

Přítomný čas průběhový

Tady se jedná o čas, bez kterého byste se možná v mluvené řeči i obešly, protože se používá v případech, kdy mluvíte o tom, co děláte právě teď. Já ho ale používám celkem často, i když z těchto 4 asi nejméně.

Kde se ale opravdu hodí, je psaní e-mailů či jiné korespondence. I am writing because… I am sending the file in the attachment. A tak dále.

Předpřítomný čas prostý

Takovým bonusem pro fajnšmekry, kteří chtějí znít cool a na úrovni, je předpřítomný čas. Je zase složitější z hlediska pravidelných a nepravidelných sloves a už náročnější na uvědomění si správné skladby a použití.

Last but not least

Základní větná skladba je v jakémkoliv jazyce naprosto klíčová. Pokud se naučíte skvěle všechna pravidla uvedených časů, ale nebudete chápat, proč to tak je a jak ten jazyk vlastně funguje, budete přemýšlet nad pravidly a pravděpodobně vám bude déle trvat, než sestavíte větu.

A jak k tomu pochopení fungování jazyka dospět?

Well, mně hodně pomohlo čtení a sledování videí a seriálů. Čtěte hodně a často, opravdu to pomáhá. Dostanete jazyk pod kůži a věty vám pak budou naskakovat samy.

Skvělým zdrojem různých úrovní velkého počtu knížek je webová stránka English e-Reader.

A protože mluvená řeč funguje vždy trošku jinak než psaná, zařaďte do repertoáru i sledování videí, filmů nebo seriálů anglicky a nejlépe s anglickými titulky. Pokud se na to necítíte, začněte s českými. Zjistíte, jak se mluvená řeč liší od psané formy, získáte větší pojem o výslovnosti, skladbě vět a intonaci.

A co zbytek?

A co třeba takový předminulý čas, členy nebo kondicionály?
To, že jsem ostatní časy a gramatické jevy nezmínila, neznamená, že jsou úplně k ničemu. Povětšinou se ale vyskytují v psané formě jazyka.

Pokud budete číst články na internetu nebo knížky v angličtině, zjistíte, že předminulý čas se tam objevuje celkem často. Členů si ani nevšimnete, ale také tam jsou a často je i bezmyšlenkovitě používáte sami.

Proto určitě není ztráta času se tohle všechno naučit, pokud vám však jde pouze o to se například domluvit na dovolené, nebudete to pravděpodobně potřebovat.

Podělte se o svůj názor